Než si pořídím činčilu

MŮŽETE SE PTÁT NA COKOLIV. POKUD VÍM, ODPOVÍM :-)

[3] Mám standard gray a hetero beige, takže preferuji tyto dvě barvy. U standard gray se mi líbí ta jejich přirozenost a myslím si, že jsou to nejkrásnější činčily. Hetero beige mají krásné červené oči, které ale každý nemusí.

[5] Většinu věcí seženete normálně ve zverimexu. Pouze s klecemi může být problém, protože je potřeba dost veliká. Pro jednu až dvě stačí velikostně jako je Chichi 2. To je pak lepší objednat na internetu nebo přes zverimex. Na skladu ji mít nemusí. Granule by vám měl doporučit původní majitel. To je i proto, aby to pro činčilu nebyl zas takový šok, když bude bydlet úplně jinde. Pokud je činčila ze zverimexu, pravděpodobně byla bohužel krmená směskami. Pak je naprosto jedno, které ji pořídíte granule. I tak to bude zprvu boj, než si zvykne. Směsky ji totiž pomalu zabíjejí. Lepší je pak začít levnějšími, protože je může odmítat.

[9] Bylo by lepší, aby se s morčetem ani s kočkou nikdy nesetkala. Morče má jiný rytmus a kočka může přenášet nemoci.
Na prostředí si zvykne během pár dní. Dopřejte ji ze začátku klid, aby si zvykla rychleji. Na lidi si může zvykat celý život. To záleží na povaze. Seznamování je potřeba provádět pomalu, nikam nespěchat. Ale to vše, až se nebude bát v novém prostředí.

[11] Pokud se seznámí sama, je to jenom dobře. Ale většinou to je až později.

[16] Pokud ven nechodí, nevadí z důvodu nemocí, ale i tak bych se pokoušela, aby se nesetkaly. Činčila může být pro kočku jen velká myš.

[15] Hrát si asi nikdy nebude. Ale může se ochočit tak, že vám bude lézt po rukou, po ramenou i po hlavě, že přijde na zavolání i pro pamlsek, že na vás bude večer čekat, abyste ji pustili ven atd. Některé jsou tak mazlivé, že se nechají i drbat na bříšku, na zádech, za ušima atd. Záleží prostě na tom, jakou má povahu a jak vy se k tomu postavíte. Pokud na ni budete příliš rychlí, bude se vás pravděpodobně bát. Chce to opravdu dlouho času. Šmudlinka ke mě chodí až teď, takže první tři roky o mě vůbec nejevila zájem. Vyplatilo se mi ji pouštět po menší místnosti, kde se nemá zas tak moc kam schovat. Ale určitý úkryt tam mít musí.
Jména činčil moc neznám. Dopředu jsem věděla, že budu mít Čikitku. Šmudlinka vznikla tak nějak náhodou. Líbí se mi i jméno Monty pro samečka. Na jméno ale stejně možná přijdete až, jak ji poprvé uvidíte.

[19] Každá činčila je jiná, takže nelze říct, jak ta vaše bude v noci hlučet. Určitě počítejte s tím, že uslyší jakékoliv ohlodávání dřevěných (bohužel i plastových) částí klece a pohyb činčily (skoky, narážení do pletiva). Některá činčila takto "zlobí" celou noc, některá třeba jen hodinu. Záleží na povaze činčily, stavbě a velikosti klece, momentální náladě atd. S činčilami v pokoji občas spím, protože je beru na delší pobyty u příbuzných s sebou. Ze začátku mě budil každý jejich pohyb, dnes už to ani nevnímám.

[21] Činčila není mazlící tvor. Je to divoch. Jsou výjimky, kde se činčila nechá hladit, ale je to opravdu jen zřídka. Většinou běhají a skáčou po místnosti. Ty ochočenější přijdou a chvilku posedí na rameni nebo na klíně, vezmou si pamlsek atd. Ale na mazlení s činčilou nepočítejte.

[23] Jsou známy případy, kdy si rozumí činčila-kočka, činčila-pes, činčila-papoušek. Ale většinou se takové soužití nedoporučuje. Samozřejmě, pokud už máte jiné zvíře a pořizujete se činčilu, kontaktu se asi nevyhnete. Většinou jsou si však lhostejní, pokud na sebe přímo neútočí.

[25] Činčila nemá ráda samotu, takže pokud to jde, tak určitě dvě činčily. Když budou stejně staré, mohou být i stejného pohlaví. Každopádně spolu nesmí být cizí mládě a cizí dospělec, budou se prát, případně u rozdílného pohlaví by mohlo dojít k zabřeznutí mláděte. Pokud budete mít jednu činčilu, stačí klec 80x80x..., když budete pravidelně venčit. V případě dvou a více činčil pořiďte určitě větší klec. Pro činčily je každá klec malá :-)

[27] Zpravidla se odstavují činčily ve věku šesti až osmi týdnech při hmotnosti 250 g. Každý chovatel to má jinak. Pokud však je mládě u samice déle, nevadí to. Spíš lze tak zjistit vrozené vady. Jsem spíš pro věk 3-4 měsíce. Pokud je činčila z nalého chovu, pozdější koupě tolik nevadí.

[29] Písků je plno druhů a každé bohužel vyhovuje něco jiného. Pokud v tom hrubém nemá problémy se srstí, není rozcuchaná, nemá v ní cucky atd., tak bych to neřešila. Samozřejmě můžete kupovat další a další, než si najde jinou náhradu. Ale pokud jiné problémy s koupáním nemá, nechala bych ji být. Případně můžete smíchat víc druhů písku a postupně měnit poměr ve prospěch toho nového.

[31] Tak na tohle vám nikdo správnou odpověď nedá :-D Jmen je hodně, záleží jen na vaší fantazii.

[33] Činčila by neměla vůbec ven. Je náchylná na změnu teploty i vlhkosti. Měla by být stále na stejném místě doma, kde teplota příliš nekolísá a není tam průvan. Nejlepší teplota je mezi 17-23 °C.

[35] S tím vám nepomůžu. Nemám zmapované chovatelské stanice. Zkuste ale projít nabídku na ifauna.cz nebo na cincila.com a preferujte zkušené malochovatele.

[37] Pokud je zvyklý na kamaráda, bylo by dobré, kdyby i nadále nějakého měl. Pokud k němu zvolíte samečka, mohli by se bez problémů snést. Nesmí však v okolí být samička. O tu by se pravděpodobně prali. Zároveň byste se měli poohlédnout po samečkovi, který nebyl sám. Budete tak mít větší jistotu, že si na sebe brzy zvyknou. Jsou případy činčil samotářů, které se nesnesly s nikým. Každopádně to bude běh na dlouhou trať. Záleží totiž na povazde toho druhého. Nejdříve je ale nechte kvůli karanténě každého v jiné kleci (a raději i v jiné místnosti). Spřátelit by se po nějaké době mohli. Zkuste se poohlédnout po nějakém samečkovi přiměřeného věku. Výhodou bude, když si budete moct nového samečka pořádně prohlédnout a nekupovat naprosto neznámého před inzerát nebo ze zverimexu.